Libanon, plným názvem Libanonská republika , je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, při východním pobřeží Středozemního moře. Hraničí na východě a severu se Sýrií, na jihu s Izraelem. Jako stát nacházející se v historicky významném území Blízkého východu je Libanon, i přes svou malou rozlohu, význačný pro svou bohatou historii a etnicky a nábožensky rozmanité obyvatelstvo. Se svou rozlohou 10,4 tisíce kilometrů čtverečních je Libanon nejmenším uznaným suverénním státem na asijské pevnině.
Libanon se nachází ve významné oblasti Levanty, kde se v minulosti nacházela řada státních útvarů a rozlišných civilizací. První důkazy osídlení území dnešního Libanonu pochází již z doby před více než sedmi tisíci lety. Jednalo se o domovinu Féničanů (území Fénicie), jejichž civilizace území dominovala téměř tři tisíce let (3200 až 539 př. n. l.). V roce 64 př. n. l. se území stalo součástí Římské říše a po vzniku křesťanství bylo jedním z prvních míst, kam se toto náboženství rozšířilo. V oblasti pohoří Libanon vznikla maronitská katolická církev, přičemž maronité si své náboženství a identitu udrželi i poté, co se území stalo součástí Rášidského chalífátu. Následně však v oblasti vznikla nábožensko-etnická skupina Drúzů, která se vedle maronitských křesťanů stala na několik století jednou ze dvou dominantních demografických skupin v oblasti. Po křížových výpravách bylo území rozděleno mezi Jeruzalémské království a Tripolské hrabství, Maronité se následně stali součástí katolické církve.